|
|
Ošetřovatelská péče o pacienta po prodělaném onemocnění COVID 19 z hlediska dispenzarizace plicního oddělení.
HLINOVSKÁ, Martina
Tato práce se zaměřuje na ošetřovatelskou péči o pacienty po onemocnění COVID-19 na plicním oddělení z hlediska dispenzarizace. Cílem práce je popsání specifické ošetřovatelské péče u těchto pacientů a zmapování zájmu o rozšiřující péči. Práce využívá kombinaci kvantitativního a kvalitativního šetření pro sběr dat. Pro kvantitativní část výzkumu byla využita metoda dozování s využitím nestandardizovaného dotazníku. Byly stanoveny tři hypotézy. H1. Přítomnost ošetřovatelských problémů po prodělaném CODID-19 nesouvisí s věkem. H2. Přítomnost ošetřovatelských problémů po prodělaném CODID-19 nesouvisí s nutností hospitalizace. H3. Pacienti, kteří byli při COVID-19 onemocnění hospitalizovaní v nemocnici, mají stejný zájem o následnou péči, jako pacienti léčeni ambulantně. Ke sběru dat kvalitativní části byla využita metoda polostrukturovaného rozhovoru. Byly stanoveny výzkumné otázky. Jací pacienti mají potřebu ošetřovatelské péče po onemocnění COVID-19? Jaká je následná péče o pacienta po onemocnění COVID-19? Jaké ošetřovatelské problémy se vyskytují u pacientů po prodělaném COVID-19 onemocnění v době dispenzarizace? Jaké jsou výsledná kritéria ošetřovatelských problémů u pacientů po prodělaném COVID - 19 onemocnění v době dispenzarizace? Výsledky kvantitativního i kvalitativního šetření potvrdily zájem o rozšiřující péči u pacientů po onemocnění COVID-19 na plicním oddělení. Specifika ošetřovatelské péče u těchto pacientů se zaměřují na podporu zdravého životního stylu, vyvážené výživy, přiměřeného pohybu a dechové rehabilitace. Vyšší zájem o rozšiřující péči byl zjištěn u pacientů, kteří byli hospitalizováni v souvislosti s onemocněním COVID-19. Zároveň bylo potvrzeno, že přítomnost ošetřovatelských problémů u pacientů po prodělaném onemocnění COVID-19 nesouvisí s věkem ani nutností hospitalizace. Výsledky výzkumu mohou přispět k porozumění ošetřovatelské péče a mohou sloužit jako podklad pro další rozvoj této oblasti. Závěry výzkumu mohou být využity pro zlepšení ošetřovatelské praxe a plánování péče pro tuto specifickou skupinu pacientů. Je důležité zajistit odpovídající podporu a péči pro tyto pacienty s cílem optimalizovat jejich zdraví a kvalitu života po onemocnění.
|
|
|
Postoj pacientů dlouhodobě sledovaných pro dg. Maligní melanom k prevenci a dispenzarizaci
Konkoľová, Radmila ; Provazníková, Hana (vedoucí práce) ; Janout, Vladimír (oponent) ; Skořepová, Magdalena (oponent)
50 7. SOUHRN 7.1 Souhrn v českém jazyce Maligní melanom je nejzhoubnějším kožním nádorem, jehož incidence celosvětově stoupá. Prognóza onemocnění je závislá na mnoha faktorech - postižené lokalitě, věku, formě nádoru a na fázi růstu tumoru, ve které byl chirurgicky odstraněn. Spolehlivá adjuvantní léčba dosud k dispozici není, i když se v posledních letech u vysoce rizikových pacientů využívá injekčního podávání některých cytokinů. Důraz je tedy kladen především na včasný záchyt a dostatečný rozsah chirurgické intervence, jejíž míra je závislá na stadiu onemocnění. Z výše uvedeného vyplývá nutnost včasné diagnostiky nových onemocnění a trvalé dispenzarizace pacientů s již jednou potvrzeným melanomem. Dispenzarizovaní pacienti jsou celoživotně pravidelně kontrolováni v tzv. melanomových komisích (poradnách), obvykle na dermatovenerologických klinikách. Trvalý kontakt s faktem možné přítomnosti nemoci (sdělení diagnózy, opakované kontroly, očekávání výsledků vyšetření) je pro tyto pacienty stresující, byť se na stres v určité míře postupně adaptují. Dobrá adaptace je však také závislá na míře sociální opory, deprese, tíži onemocnění a na dalších faktorech. Předkládaná průřezová epidemiologická studie měla za cíl zjistit míru zátěže, kterou zmíněné dispenzární kontroly obnášejí a současně také postoj pacientů...
|
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienty s onemocněním Von Hippel-Lindau.
SIGMUNDOVÁ, Ivana
Teoretická východiska Ošetřovatelská péče je souhrnná zdravotní péče zaměřená na udržení a podporu zdraví, navrácení zdraví, rozvoj soběstačnosti, zmírnění utrpení nevyléčitelně nemocného člověka a zajištění klidného umíráni a smrti. Ošetřovatelská péče jako praktická aplikace ošetřovatelských poznatků bere v úvahu základní lidské bio-psycho-sociální a spirituální potřeby. Péči poskytuje tým diplomovaných registrovaných všeobecných sester, mající osvědčení k výkonu zdravotního povolání bez odborného dohledu. Nejdůležitější částí ošetřovatelské péče je dispenzarizace pacienta. Dispenzarizace je aktivní sledování zdravotního stavu pacienta ohroženého nebo trpícího onemocněním, které nevyžaduje poskytnutí akutní zdravotní péče, ale lze předpokládat, že onemocnění způsobí takovou změnu zdravotního stavu, že její včasné zaznamenání může mít důležitý význam pro léčbu onemocnění. Cíl práce Cílem při zpracovávání tématu bakalářské práce bylo zmapovat problematiku týkající se ošetřovatelské péče o pacienty s Von Hippel-Lindau. Je zpracovávána ve formě teoretické práce s použitím celé řady literárních zdrojů a to jak českých tak zahraničních. Použitá metodika Byla použita analýza dat jak českých tak zahraničních. Analýza pouze českých zdrojů byla obsahově neuspokojující. Informovanost o onemocnění VHL je v České republice na velmi nízké úrovni. Oproti zahraničním zdrojům, kde jsou informace sbírány a rozšiřovány do ostatních zemí. V zahraničí dochází k velkému rozvoji výzkumu o VHL a tím pádem i získávání nových informací. Snahou podrobného studování veškerých možných literárních dat bylo podat souhrnnou výpověď o zjištěných faktech. Von Hippel-Lindau je jednou ze 7000 známých dědičných poruch. Jedná se o genetické onemocnění, které způsobuje abnormální růst cév na některých částech těla. Nekontrolovatelný růst je způsoben vadou ve VHL genu. Smotek cév vytváří hemangioblastomy, angiomy, karcinom z renálních buněk, feochromocytomy, pankreatické cysty a nádory, endolymfatické nádory a cystadenomy. Nádory jsou ve většině případů nezhoubné, ale mohou být nebezpečné svým umístěním. První část bakalářské práce je zaměřená na příčinu vzniku nemoci, příznaky, vyšetřovací metody a léčbu. V druhé části textu je rozebrána psychologická stránka onemocnění a pravděpodobná budoucnost pro nemocné s VHL. Závěr Bakalářská práce bude sloužit ke zvýšení informovanosti zdravotnického personálu o onemocnění Von Hippel-Lindau. A dále jako možný zdroj studijního materiálu pro studenty se zaměřením na zdravotnickou tématiku. Součástí práce je brožura, která podá úvodní informace týkající se problematiky onemocnění VHL.
|
|
|
Ošetřování trvale cystoskopicky dispenzarizovaných pacientů
MAŠÍKOVÁ, Kateřina
Téma bakalářské práce je Ošetřování trvale cystoskopicky dispenzarizovaných pacientů. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části. Teoretická část je věnována problematice poskytování ošetřovatelské péče pacientům s nádorem močového měchýře, kteří podstupují pravidelné cystoskopické kontroly. Je zde popsána charakteristika zhoubného onemocnění močového měchýře a jeho léčba, systém cystoskopických kontrol, informovanost a ošetřovatelská péče o tyto pacienty. Stanovili jsme šest cílů práce. Prvním cílem bylo zjistit, zda mají pacienti informace o cystoskopickém vyšetření. Druhým cílem bylo zjistit, zda mají pacienti informace o délce trvání cystoskopické dispenzarizace. Třetím cílem bylo zmapovat nejčastější komplikace po cystoskopickém vyšetření z pohledu pacienta. Čtvrtým cílem bylo zmapovat ošetřovatelské postupy sester v péči o trvale cystoskopicky dispenzarizované pacienty. Pátým cílem bylo zjistit, zda sestry znají specifika ošetřovatelské péče o trvale cystoskopicky dispenzarizované pacienty. Posledním cílem bylo zmapovat nejčastější komplikace po cystoskopickém vyšetření z pohledu sestry. V empirické části jsme stanovili tři hypotézy a tři výzkumné otázky. První hypotéza zněla, že pacienti mají informace o cystoskopickém vyšetření. Druhou hypotézou bylo, že pacienti mají informace o délce cystoskopické dispenzarizace. Třetí hypotéza tvrdila, že pacienti udávají jako nejčastější komplikaci po cystoskopickém vyšetření dysurické potíže. První výzkumná otázka zněla, jaké jsou ošetřovatelské postupy sester v péči o cystoskopicky dispenzarizované pacienty na vybraných pracovištích. Druhá výzkumná otázka zněla, jaká jsou specifika ošetřovatelské péče o trvale cystoskopicky dispenzarizované pacienty z pohledu sestry. Třetí výzkumná otázka zněla, jaké jsou nejčastější komplikace po cystoskopickém vyšetření z pohledu sestry. Na základě vyhodnocení anonymního dotazníku se první, druhá i třetí hypotéza potvrdila a všechny výzkumné otázky byly zodpovězeny na základě rozhovorů se sestrami. Pro získání informací od pacientů, kteří jsou trvale cystoskopicky dispenzarizováni na urologických odděleních Nemocnice České Budějovice a.s. a Nemocnice Písek a.s., byla použita metoda kvantitativního sběru dat formou anonymního dotazníku. Dotazník obsahoval 25 uzavřených a polootevřených otázek. Celkem bylo rozdáno 120 dotazníků, z nichž bylo pro konečné výzkumné šetření použito 82. Výsledky šetření byly zpracovány do grafů. Pro sběr dat kvalitativního výzkumu byla použita metoda dotazování technikou nestandardizovaného rozhovoru se sestrami. Získávání informací od sester probíhalo prostřednictvím hloubkového rozhovoru a bylo uskutečněno podle předem připravených otázek. Výzkumného šetření se zúčastnilo 8 sester pracujících na urologických odděleních Nemocnice České Budějovice a.s. a Nemocnice Písek a.s. Rozhovory se sestrami byly pro přehlednost sepsány do kasuistik. Diskuse byla konfrontována s odbornou literaturou. Výstupem bakalářské práce je informační brožura pro trvale cystoskopicky dispenzarizované pacienty.
|
|
|
Prevence maligního melanomu kůže
ŠŤASTNOVÁ, Lenka
Výskyt maligního melanomu neustále stoupá. V teoretické části této práce jsou zahrnuty medicínské poznatky o maligním melanomu a především o prevenci. Metodou kvantitativního výzkumu bylo dotazníkové šetření. Cílem práce bylo: Zjistit, jaké jsou rozdíly v prevenci maligního melanomu kůže mezi zdravotníky a nezdravotnickou veřejností, a jaké jsou rozdíly v prevenci maligního melanomu kůže mezi nezdravotnickou veřejností bez osobní zkušenosti (veřejnost) a veřejností s osobní zkušeností (pacienti). Stanovené hypotézy se nám potvrdily. Zdravotníci se věnují více prevenci maligního melanomu kůže než nezdravotnická veřejnost (H1). Nezdravotnická veřejnost bez osobní zkušenosti s maligním melanomem kůže se nadměrně sluní (H2). Veřejnost s osobní zkušeností používá více ochranných prostředků než nezdravotnická veřejnost bez osobní zkušenosti (H3). Veřejnost s osobní zkušeností se vyhýbá přímému slunci (H4). Veřejnost s osobní zkušeností chodí na dermatologické kontroly (H5). Výsledky ukazují, že se odborná znalost podílí na přístupu k prevenci. Stejný důsledek má i osobní zkušenost. Sestra se na informovanosti podílí u veřejnosti pouze ve 2 % a u pacientů ve 4 %. I nadále je důležité propagovat prevenci a posílit roli sestry.
|
host ::
RSS.